Československé kešu v Kolumbii díky MY TREES

Minulý měsíc jsme do rodiny našich stromů MY TREES přivítali nové stromy, tedy přesněji ledvinovníky západní, na kterých rostou kešu oříšky. Na našem pozemku v El Morichalu tak už neporostou jen eukalypty, ale také ledvinovníky. A naši tamější spolupracovníci se nám o ně budou starat. První československé kešu oříšky z naší produkce společně sklidíme za 4 roky.

3 základní fakta o kešu, které v MY TREES známe

Každý ví, jak kešu chutná. Tušíte však, jak roste a jak se pěstuje? Zjistili jsme to pro vás. Kešu oříšky se pěstují na ledvinovníku západním. Respektive na jeho nepravých plodech, kterým se říká kešu jablka. Ořech je obalen ve velmi tlusté skořápce. Aby oříšek chutnal tak, jak jste zvyklí, musí projít spoustou výrobních procesů. Kešu ořechy nejen dobře chutnají, ale také prospívají zdraví.

Co byste o ledvinovnících a kešu měli vědět?

•  Kešu ořechy obsahují omega 3 mastné kyseliny, antioxidanty a spoustu hořčíku.
• Vzrostlý ledvinovník měří v průměru 12 metrů.
• Jeden strom ročně vyprodukuje v plodicím věku 5-50 kg kešu za rok.

Ledvinovníky se mohou dožívat vysokého věku, nejstarší ledvinovník má 140 let a je zapsán v Guinessově knize rekordů.

Strom se zužitkuje beze zbytku

Ledvinovníku se skvěle daří v suchých tropických oblastech podél pobřeží oceánů. Takže náš pozemek v kolumbijské Vichadě je pro pěstování kešu ideální. Ve 3. – 5. roce života stromu se urodí až 8 000 plodů. To je už pěkná hromádka z jednoho stromu.

Hlavním důvodem pěstování jsou samozřejmě kešu ořechy, ale strom se dá zpracovat na vše. Z ořechů se vyrábí olej, tzv. kardol. Ten se využívá k dezinfekcím, k výrobě laků, plastů, barviv nebo také k odstraňování bradavic.

Listy stromu se vaří jako příloha k jídlům a výtažky se přidávají do zubních past. Ledvinovník také produkuje klovatinu v podobě černého balzámu. Z té se vyrábí nesmazatelný inkoust a barvivo do textilií. Dokonce i dřevo jde dobře zpracovat. Ze dřeva ledvinovníků se vyrábí nábytek tzv. “bílý mahagon“.

Sklizeň a zpracování kešu má svá specifika

Plody s ořechy se sklízejí až ve chvílích, kdy opadají na zem. Ze šťavnatých jablek se vyrábí velmi lahodný džus, džemy, kompoty. Vylisovaná šťáva se používá k výrobě pálenek, vína a octa.

Samotné kešu oříšky chrání silná slupka, která je přirostlá k jablku. Z této slupky se ručně vyloupou kešu jadérka. Než se ze slupky vyloupne oříšek, dochází k těmto procesům:

• Sušení
• Napařování
• Vylupování
• Oškrabávání

Syrová jádra jsou kvůli obsahu kardolu nejedlá a musí se tepelně upravit. A to buď pražením, pečením či vařením. Teprve potom se kešu ořechy zabalí a putují k mlsným jazýčkům.

Pěstujeme kešu férově

Mezi největší světové producenty kešu oříšků patří Vietnam, Nigérie a Indie. A více než 60 % globálně zkonzumovaných kešu se zpracovává právě v Indii. I přesto, že kešu patří k nejdražším oříškům, farmáři dostanou pouhou hrstku celkového zisku. Zpracovatelé pracují v náročných a velmi neférových podmínkách, kdy za těžkou práci dostanou nedůstojně zaplaceno. Největší zisk z prodeje tak dostávají evropští prodejci.

Podle výzkumu anglické organizace Traidcraft, dle článku Barbory Mrázkové, dostane farmář z jednoho 200gramového pytlíku kešu jen 16 Kč. Na sušení, skladování a obchod připadnou 2 Kč. Pražení/vaření v páře, odslupkovávání, třídění a balení přijde na 12 Kč. Pracovník ve zpracovatelně dostane necelou korunu. Pražení, balení a solení v Evropě stojí na 13 Kč. Supermarket si přirazí  31 Kč. Na první pohled to nevypadá moc fér. Ani na druhý. Ten, kdo vykonává tu nejnáročnějš práci, má úplně nejméně ze všech. Především ale nedostane ani tolik, aby mohl žít v důstojných podmínkách. To není zrovna spravedlivé, že?

Proto se vyplatí podporovat férové prodejce a kupovat si kešu oříšky právě od nich. My v MY TREES kešu pěstujeme férově. Místní lidé v Kolumbii, kteří se o naše československé kešu starají, mají za svou práci slušnou odměnu, která jim umožňuje dobrý život.

Přečtěte si taky náš článek o tom, jak se nám s MY TREES dařilo sázení stromů v Kolumbii v roce 2020.